Prvně bychom si měli říct, co "domácí" rozpočet znamená. Wikipedie
říká, že: "Je to plán finančního hospodaření. Jeho vytvoření vede k
získání kontroly nad finanční situací a ke snížení rizika zbytečných
výdajů a případného zadlužování."
A s tímto naprostou souhlasím! Prvně musíte znát svou výchozí situaci, tzn., jaké máte příjmy a výdaje a teprve potom můžete plánovat a vyvozovat z toho nějaké výsledky.
U nás doma jsme zavedli papír a tužku. Zkoušeli jsme i aplikaci v tabletu, jenže tam se vytrácel ten pocit něčeho fyzického, že ty čísla opravdu píšeme. Proto jsme náš experiment po dvou měsících ukončili a vrátili se k osvědčené metodě.
Doporučuji si vzít první měsíc papír a tužku a jakýkoliv výdaj i
příjem si zapisovat. K tomu i krátký komentář za co to je. Nečekejte
hned žádné zázraky. Nyní je třeba zjistit vaši výchozí situaci.
Třeba zjistíte, že nakupujete často a za malé částky - což je ve výsledku totéž, jako kdybyste nakupovali 2x měsíčně, ale za tisíce.
U nás si sepsat příjmy bylo celkem jednoduché, protože jich tolik nebylo. Hlavní byl příjem ze zaměstnání a občas nějaký vedlejší příjem za práci po práci.
S výdaji už to bylo trošku horší - bylo jich totiž podstatně více. A hlavně byly nepravidelné.
Důležité bylo si říci, které výdaje musíme opravdu platit - telefon, auto, mhd, krmení pro zvíře, nájem, internet, časopisy/noviny apod. Těch pravidelných zase tolik nebylo. Ovšem u nepravidelných to už bylo horší. Museli jsme si je psát opravdu ten daný den, kdy k nim došlo, protože po týdnu si člověk už moc nepamatuje za co, kde a kolik platil.
Takhle jsme zjistili, jaké pravidelné výdaje máme a kolik nám přibližně dělají ty nepravidelné a hlavně za co jsou. Nájem byla největší položka a hned za ním potraviny.
Náklady jsme si rozdělili do tří sekcí: Pravidelné, Potraviny, Ostatní.
Takto jsme psali každý nákup, který proběhl a na konci měsíce jsme sečetli částku a porovnali s příjmy. Výsledek by vždy měl být, že na straně příjmů máte větší část peněz. Může se jeden měsíc stát, že výdaje budou větší a to například díky nějakému výletu do zahraničí. Ovšem dlouhodobě byste měli být v plusu, jinak si zaděláváte na průšvih.
Z těchto poznatků pak můžete začít dělat rozpočet, plánovat a hlavně se lépe rozhodovat. Vezmete si výdaje a spočítáte si, kolik utratíte za potraviny, drogerii atd. Takto si stanovíte maximální částku, kterou na danou "sekci" máte a nesmíte ji překročit.
A s tímto naprostou souhlasím! Prvně musíte znát svou výchozí situaci, tzn., jaké máte příjmy a výdaje a teprve potom můžete plánovat a vyvozovat z toho nějaké výsledky.
U nás doma jsme zavedli papír a tužku. Zkoušeli jsme i aplikaci v tabletu, jenže tam se vytrácel ten pocit něčeho fyzického, že ty čísla opravdu píšeme. Proto jsme náš experiment po dvou měsících ukončili a vrátili se k osvědčené metodě.
Třeba zjistíte, že nakupujete často a za malé částky - což je ve výsledku totéž, jako kdybyste nakupovali 2x měsíčně, ale za tisíce.
U nás si sepsat příjmy bylo celkem jednoduché, protože jich tolik nebylo. Hlavní byl příjem ze zaměstnání a občas nějaký vedlejší příjem za práci po práci.
S výdaji už to bylo trošku horší - bylo jich totiž podstatně více. A hlavně byly nepravidelné.
Důležité bylo si říci, které výdaje musíme opravdu platit - telefon, auto, mhd, krmení pro zvíře, nájem, internet, časopisy/noviny apod. Těch pravidelných zase tolik nebylo. Ovšem u nepravidelných to už bylo horší. Museli jsme si je psát opravdu ten daný den, kdy k nim došlo, protože po týdnu si člověk už moc nepamatuje za co, kde a kolik platil.
Takhle jsme zjistili, jaké pravidelné výdaje máme a kolik nám přibližně dělají ty nepravidelné a hlavně za co jsou. Nájem byla největší položka a hned za ním potraviny.
Náklady jsme si rozdělili do tří sekcí: Pravidelné, Potraviny, Ostatní.
Takto jsme psali každý nákup, který proběhl a na konci měsíce jsme sečetli částku a porovnali s příjmy. Výsledek by vždy měl být, že na straně příjmů máte větší část peněz. Může se jeden měsíc stát, že výdaje budou větší a to například díky nějakému výletu do zahraničí. Ovšem dlouhodobě byste měli být v plusu, jinak si zaděláváte na průšvih.
Z těchto poznatků pak můžete začít dělat rozpočet, plánovat a hlavně se lépe rozhodovat. Vezmete si výdaje a spočítáte si, kolik utratíte za potraviny, drogerii atd. Takto si stanovíte maximální částku, kterou na danou "sekci" máte a nesmíte ji překročit.
